Magazín

Nekonečný boj proti množírnám, překupníkům a týrání zvířat

Nekonečný boj proti množírnám, překupníkům a týrání zvířat

Česká republika je v Evropě bohužel nechvalně známá jako ráj množitelů. Je to především proto, že prozatím nemáme potřebnou právní legislativu, která by řešila otázku zajištění základních životních podmínek a regulaci chovu psů a koček s průkazem původu i bez něj a také (mimo psů s průkazem původu) nemáme možnosti regulovat překupnictví do dalších států Evropy.


Zdroj: sherak.cz

Česká republika je v Evropě bohužel nechvalně známá jako ráj množitelů. Je to především proto, že prozatím nemáme potřebnou právní legislativu, která by řešila otázku zajištění základních životních podmínek a regulaci chovu psů a koček s průkazem původu i bez něj a také (mimo psů s průkazem původu) nemáme možnosti regulovat překupnictví do dalších států Evropy.

A tak jsou čím dál častěji doslova produkována štěňata a koťata, která trpí různými nemocemi, mají vrozené vady a špatný fyzický i psychický stav. Řada lidí se při pořizování mazlíčka neřídí zdravým rozumem, ale snaží se sehnat psa či kočku za co nejnižší možnou cenu a ve snaze ušetřit tak množitele či překupníky podporují a řada z nich na to doplatí koupí nemocného zvířete. Zvířata pocházející z množíren často trpí celoživotními problémy a tak noví majitelé za jejich léčbu utratí nemalé peníze, které se při koupi mazlíčka ostýchali investovat.

Právě proto se v poslední době z množení, týrání a překupnictví zvířat stalo žhavé téma, které je diskutováno na internetu i v Poslanecké sněmovně, a proti němuž se sepisují petice s cílem návrhu změny zákona.V tomto článku se zaměříme především na psy, jelikož Česko je rájem pejskařů - ačkoliv drtivá většina informací platí samozřejmě i o velkochovech koček. 

Kdo jsou množitelé a jak je poznáte?

Jako množitelé jsou označováni majitelé psů, kteří zvířata doslova produkují v zájmu zisku a opomíjejí tak kvalitní péči o fyzický a psychický stav zvířat. Takto žijící zvířata mohou být vyčerpaná, podvýživená, nemocná a dokonce i trpět genetickými onemocněními. Takto chovaní budoucí mazlíčci často žijí ve velmi špatných podmínkách, někteří z nich do prodeje neuvidí denní světlo a mají k dispozici pouze svou klec, do níž se také vyprazdňují a v níž také jí. Týrány jsou hlavně feny – a to příliš častou březostí. Vezmeme-li v potaz, že většina fen hárá 2x ročně, od svých 2 do 8 let by hypoteticky mohla porodit až 16 vrhů štěňat (množitelé ale často nečekají na dospělost fen a nakrývají je ještě před dosažením dospělosti a nehraje pro něj roli ani pomyslná hranice osmi let – dokud fena může rodit, tak rodí). A s častými porody a zvyšováním ziskovosti souvisí také předčasné odebrání štěňat od feny. Štěňata by měla být u matky do věku cca 7-8 týdnů, a to kvůli správné socializaci a také kvůli faktu, že do období 6. týdnu po narození jsou chráněna protilátkami od matky a mezi 6. a 7. týdnem dochází k vymizení jejich účinku (tzv. imunitní okno). V tuto dobu jsou štěňata nejnáchylnější vůči onemocněním a žádný dobrý chovatel či rozumný majitel psa bez PP by štěně v tomto období neprodal. Množitelé to ale dělají velmi často, protože tím ušetří jak na krmení psa, tak také na jeho odčervení a očkování – psa klidně prodávají již ve věku 5. týdne. Velmi časté jsou ale také lži, kdy množitel řekne, že štěně očkované i odčervené je, ikdyž to vůbec není pravda a štěně veterináře nikdy nenavštívilo.

Doporučení, která Vám pomohou vyvarovat se koupi štěněte od množitele:

  1. Nekupujte si štěně mladší 8 týdnů – po tomto věku byste měli dostat štěně odčervené a minimálně jednou očkované a samozřejmě také správně socializované.
  2. Nenechte se oklamat fotkami, před koupí štěněte si chtějte prohlédnout je i fenu, i když se jedná o štěně bez průkazu původu, a sledujte jejich chování a fyzický stav. Pokud s tím majitel nebude souhlasit a bude Vás odmítat pozvat domů, něco není v pořádku – ať už s podmínkami, ve kterých jsou psi chováni, nebo je např. fotografie kradená a štěně ve skutečnosti vypadá úplně jinak. Buďte ale obezřetní, jsou prokázány i případy, kdy množitelé ke štěňatům nastrčí jinou fenu, která vypadá lépe než matka štěňat. Nekupujte štěně tzv. přes plot, na benzinových pumpách, nenechávejte si jej dovézt domů.
  3. Dejte si pozor na osobu chovatele - nekupujte si štěně od majitele, který Vám nabízí slevu, když to vypadá, že ztrácíte zájem. Ba právě naopak – dobrý chovatel Vás k sobě pozve rád a bude Vás chtít dobře poznat a zajímat se např. o to, jestli by pejsek bydlel v domě se zahradou či v bytě, jaké jsou Vaše plány, časové možnosti a jaké máte zkušenosti s daným plemenem. Také sledujte, jak se chovatel ke psům chová.
  4. Pokud je to možné, zjistěte si, jestli v posledních letech daný majitel nenabízel štěňata na internetu častěji; v případě, že jde o psy bez PP, je to velmi podezřelé. U psů s průkazem původu musí mít majitel potvrzení o zřízení mezinárodně chráněné chovatelské stanice a spousta plemen má také nařízena různá vyšetření (např. dysplazie loktů a kyčlí u velkých plemen), o jejichž provedení a výsledcích musí mít chovatel potvrzení a v neposlední řadě musí mít také PP rodičů (pokud některý z nich nepochází z dané chovatelské stanice, měl by mít k jeho PP alespoň přístup) a samořezjmě také krycí list. Správný chovatel Vám veškeré takovéto dokumenty bez ostychu ukáže. U štěňat s PP si také zjistěte typické problémy vybraného plemene a soustřeďte se na jejich výskyt v rodokmenu štěněte.

To tedy neexistují žádná opatření proti množitelství?

Zdroj: sherak.cz

U psů s rodokmenem existuje spousta opatření, která množitelství značně eliminují. Při pořizování takovýchto štěňat je ku příkladu nutné nechat feně vystavit krycí list, nakrývat fenu v průběhu hárání vždy pouze jedním psem a oznámit, zda došlo či nedošlo k vrhu a kolik štěňat jakého pohlaví se narodilo. Jednotlivé kluby chovatelů psů s PP také mohou namátkově kontrolovat stav, ve kterém se fena a štěňata po porodu nachází. Správný chovatel budoucí majitele o všem předem informuje a rád se s nimi seznámí už před narozením štěňat, protože si sám chce být jist, že potomci jeho feny půjdou do dobré rodiny. Samozřejmostí také je, že ještě před odchodem do nové rodiny je štěně očkováno a očipováno. I přesto si ale bohužel někteří tak zvaní chovatelé, které zajímá pouze finanční zisk, jsou schopni najít způsob, jak i přes všechny regule psy množit.

Oproti tomu u psů bez průkazu původu neexistují opatření vůbec žádná – nevíme o nich prakticky vůbec nic. Paradoxně vlastně ani nevíme, jestli jsou vůbec očkovaní či čipovaní. Jak dokazuje studie Parlementního institutu týkající se povinností zájmových chovatelů psů ve státech Evropské unie z června 2015, Česká republika je jednou z posledních zemí, které stále nezavedly povinné čipování a centralizovanou evidenci psů ve státech EU. Jen pro zajímavost, od roku 2016 jej zavádějí v IR, LTU, LVA a UK a problematika povinného čipování stále není zavedena v CZE, SR, PL a FIN (zdroj: ANIMAL EYE). Patříme tedy mezi hrstku posledních států, které si stále neuvědomily, že plošné povinné čipování psů by mohlo v rámci této problematiky pomoci. A mělo by také další pozitivní výsledky – např. při ztrátě psa by bylo jednodušší vrátit jej zpět původnímu majiteli.

Jak se u nás vůči množírnám bojuje?

Praktiky velkochovů psů stále nejsou příliš známé a řada lidí stále upřednostní koupi psa bez PP, který pochází z nevyhovujících podmínek, před koupí psa s PP zcela automaticky – protože předpokládají, že pes s PP stojí určitě mnohem více (což díky drzosti množitelů rozhodně není vždy pravdou). Nebo jim nepřijde zvláštní, když jim prodejce předá nového člena rodiny na autobusové zastávce či benzinové stanici. Zásadní je tedy informování veřejnosti o celé této problematice.

V boji proti množení psů by dále mohl pomoci např. přesun chovu psů pod vázané živnosti, omezení prodeje psů na inzertních portálech anebo povinné čipování psů a zřízení centrálního registru. A právě v těchto možnostech vidí smysl ANIMAL EYE - nezisková organizace hájící práva zvířat, jejímž cílem je vytvoření nové legislativy, která by utlumila nelegální velkochovy psů. Tento úkol ale rozhodně není jednoduchý – jak říkají právníci ANIMAL EYE: největším problémem z právního hlediska je samotná definice a rozpoznání množitele. Množitelem je podle našeho názoru nejčastěji člověk, který chová psy s průkazem původu či bez za účelem finanční vidiny, nicméně u bezpapírových psů je velmi těžké množitele rozpoznat (většinou jej určí lidé, kteří si od něj chtěli pořídit štěně).

ANIMAL EYE poukazuje na fakt, že centrální evidence psů, která nastavuje překážky ilegálnímu byznysu se psy, již funguje ve 24 z 28 států Evropské unie. Ilegální velkochovy psů však nepodvádějí pouze občany České republiky, kteří si chtějí pořídit štěně určitého plemene, ale často také masově exportují týraná zvířata do ostatních zemí Evropské unie. Tato organizace spolupracuje např. s italskou ochranářskou organizací EITAL, a pokud si stále myslíte, že množitelství je záležitost, kterou si vydělává hrstka lidí, rádi bychom Vám zde představili ohromující přesah množení psů pocházejících z ČR a SR: „Organizace zabavila 1095 štěnat nelegálním vývozcům pocházejícím z ČR a SR, což představuje 3% z celkového nelegálního vývozu. Italské hranice ročně překročí přibližně 30 000 štěňat pocházejících z ČR a SR. Překupníci vydělávají především na základě enormně vysokých prodejních cen – zatímco v ČR/SR by byla pořizovací cena štěňěte okolo 80-100 euro, v Itálii jej prodají za 1000 – 1500 euro. Jestliže se za rok do Itálie doveze 30 000 štěňat, překupníci je prodají celkem za 27 000 000 euro, tedy 729 000 000 Kč ročně. Slovenská republikace je jedním z největší dodavatelů nelegálně a nekontrolovatelně množených štěňat do Itálie, Španělska, Rakouska a Francie. Česká republika je jedním z největších dodavatelů nelegálně a nekontrolovatelně množených štěňat do Německa, Belgie, Holandska a Anglie.“ (zdroj: EITAL).

Většina budoucích majitelů v dnešní době samozřejmě hledá štěňátka skrze inzerci na internetu. Právě zde je tedy cílové místo prodeje pro chovatele, ale bohužel také pro množitele. Potenciální zájemci by se měli soustředit nejen na fotografie (které jsou samozřejmě vždy rozkošné a v případě množitelů jsou časté případy, kdy kradou fotografie jiných štěňat), ale především na text samotný – i laik by měl poznat, že inzeráty typu „prodám štěňata rychle“ nebo „prodám šestitýdenní štěně“ jsou velmi podezřelé. Prodej psů na internetu není prozatím ve většině států nijak regulován. Existují ale i státy, kde je povolen pouze s uvedením čísla čipu (např. Francie nebo Řecko), nabídka na internetu je přípustná, ale obchod se musí uskutečnit osobně (Chorvatsko, Polsko) a v Lucembursku platí úplný zákaz prodej po internetu.


086164_9d1ec187efb14927b7ba97855d393cadZdroj: sherak.cz

Problematika prodeje psů na internetu je komplikovaná a např. úplný zákaz prodeje psů na internetu by negativně zasáhl i poctivé chovatele, a proto je nutné nejprve nalézt řešení, které zajistí evidenci, díky níž bude jednodušší velkochovy rozpoznat a dohledat. Organizace ANIMAL EYE spolu s poslancem Radimem Fialou - dlouholetým kynologem a předsedou Ústřední komise pro ochranu zvířat při Ministerstvu zemědělství a dalšími odborníky na oblast ochrany zvířat a welfare proto společně připravili návrh zákona o zavedení identifikace psů a centrální evidence. Návrh zákona představuje plošné povinné čipování psů a jejich dvoustupňový centrální registr. „Tato opatření by měla položit základ pro lepší vymahatelnost stávajících předpisů a zároveň pro využití výhod, které čipování přináší, jako je zvýšení efektivity správy poplatku ze psa a snížení počtu zatoulaných a opuštěných psů přijímaných do útulků a jejich rychlé navrácení původnímu majiteli,“ uvedla advokátka a předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE Zuzana Rennerová. Povinné čipování je již několik let zavedeno např. v Praze, Ostravě, Děčíně, Plzni, Karviné, Havířově a Přerově, přičemž předpokládaný koncept předpokládá využití stávajících databází měst a obcí při výběru místních poplatů a navrhuje uvedené databáze vzájemně propojit.

První úroveň centrálního registru psů, provozovaného státním organánem, by obsahovala číslo čipu včetně několika údajů konkrétního psa a odkaz na obec či město, kde by podle čísla čipu bylo možné dohledat údaje o majiteli. Nejedná se tedy prakticky o nic nového - v tomto rozsahu jsou informace evidovány již dnes, pouze by došlo k jejich centrálnímu evidování. Jak již bylo řečeno, tato evidence funguje již ve 24 z 28 zemí, přičemž řada států se navíc shlukuje v centrální evropské databázi Europetnet.


Zamyslete se prosím při koupi mazlíčka. Vybíráte si nového člena rodiny, který s Vámi stráví nejméně deset let, vybírejte tedy pečlivě a nic neuspěchejte!

Další články autora